ARCHEOLOGIE NA ZNOJEMSKU
1.
patro
Minoritského kláštera
Archeologická expozice dává ucelený obraz o pravěkém, raně historickém a středověkém
osídlení jižní a severozápadní Moravy. Postihuje nálezy štípaných nástrojů
z období starší doby kamenné (paleolitu). Především jde o kamenné štípané
nástroje z jakostních křemičitanů (různé rohovce, rekrystalizované křemité
pískovce a silicitová krusta z Jevišovické pahorkatiny) například z Hnanic,
Hodonic, Jaroslavic, Vysočan, Znojma ad. Bohatě jsou zastoupeny nálezy z mladší
doby kamenné kultury s lineární a vypíchanou keramikou. Pozornost návštěvníků
upoutají především nádoby mladoneolitické lengyelské kultury lidu s moravskou
malovanou keramikou (MMK), pro něž jsou příznačné červenožluté a v mladším
stupni červenobílé ornamenty, sošky žen (tzv. venuše), z nichž ke světoznámým
patří plastiky ze Střelic a mysteriózní venuše z Hlubokých Mašůvek. Právě
tuto keramiku objevil ve Znojmě v roce 1888 a posléze popsal významný moravský
archeolog notář Jaroslav Palliardi, tvůrce velké archeologické sbírky. Jeho
blízký spolupracovník František Vildomec prozkoumal řadu sídlišť této kultury
(Střelice u Jevišovic, Hluboké Mašůvky) a také shromáždil unikátní soukromé
sbírky. V expozici jsou zastoupeny ukázky moravské malované keramiky z Těšetic-Kyjovic
ze sídliště s jednoduchým kruhovým příkopem (průměr asi 60 m) jako společenským
a především kultovním centrem, z Jezeřan-Maršovic, Znojma apod. Naprost
o jedinečným
výstavním předmětem je torzo ženské plastiky - venuše z Křepic (ze sídliště
s dvojnásobným rondelem) s malovanou suknicí. Kolekci pak doplňuje zoomorfní
plastika MMK. Významný je soubor nálezů pozdní moravské malované keramiky
epilengyelského stáří z Hnanic u Znojma. Z pozdní doby kamenné jsou zastoupeny
nálezy kultury nálevkovitých pohárů. Mezi odborníky je známý depot, snad kultovní
obětina (tvořená zásadně zásobními nádobami na potravu a tekutiny včetně poháru
na nožce) z Božic, který dokumentuje období přechodu a vyrůstání z lengyelské
kultury. Dále jsou vystaveny předměty kultury s kanelovanou keramikou a zlomky
nádob i nástrojů z kamene i kosti jevišovické kultury z výzkumů J. Palliardiho
na eneolitickém hradišti Starý Zámek u Jevišovic nedaleko Znojma. Rozsáhlejší
sbírková kolekce přináleží kultuře zvoncovitých pohárů, kterou zastupují například
nálezy z bohatých hrobů z Prosiměřic a z těšetického pohřebiště. V expozici
jsou početně zastoupeny nádoby, ale také bronzové šperky, zbraně a měděné
hřivny (např. je vystaven jejich sklad z území dnešního znojemského hradu
a bývalého pravěkého hradiště nad soutokem potoka Gránice s Dyjí) lidu únětické
kultury starší doby bronzové. Pozornost si zaslouží rovněž depot širokých
mís a velkých hrncovitých nádob lidu moravské věteřovské skupiny z Hodonic.
Rámec běné řemeslnické práce překračují na úroveň umělecky zpracovaných bronzových
šperků a zbraní nálezy nápažníků, jehlic, nebo seker a dýk únětické kultury
z Kyjovic a Znojma.
Početná je keramika a bronzové předměty ze střední a mladší doby bronzové: jehlice, pinzeta a bronzové ozdoby ze Šatova, náramky z hrobu středodunajské mohylové kultury z Těšetic, z Hodonic, skutečným skvostem je spona s osmičkovitě vinutým lučíkem z Bítova (pravěkého hradiště na místě hradu) nebo nálezy sekery a meče kultury polnicových polí ze Strachotic aj. Dále je zastoupen širší výběr rekonstruovaných nádob z žárových hrobů z pohřebiště velaticko-podolské skupiny kultury středodunajských popelnicových polí ve Znojmě - Oblekovicích.
V expozici jsou rovněž nálezy ze starší doby železné (horákovské kultury) jako souprava bronzových šperků (jehlice, spona), miska se svastikou a slunečními symboly z Miroslavi, nebo nádoby s tuhovanou vlešťovanou výzdobou hvězdic aj. z Těšetic a z jejího mladšího úseku z doby laténské, k nimž patří bronzové nánožní kruhy z dutých polokoulí (Hrabětice), keramika ze Střelic a Bojanovic. Dobu římskou zastupují například nálezy jednak římských importů (jedinečný nález bronzové konvice z Horních Dunajovic aj.), nebo germánské nálezy ze sídlišť v okolí Znojma. Jmenujme deformovaný železný meč a další předměty z germánských žárových hrobů (Těšetice aj.). Do staršího stupně tzv. doby stěhování národů patří inventář bohatého hrobu z Černína ( 2 stříbrné, pozlacené spony, jantarový, skleněné korály, na kruhu vytáčená nádobka aj.) a do mladšího stupně (počátku 6. století) spadá například skvostná langobardská šperkařská práce drobného stříbrného nákončí, tauzovaného zlatem a zdobeného technikou niella.
Znojemský kraj již záhy osídlili Slované. Pravděpodobně z hrobu v Hevlíně pochází soubor litých bronzových kování, který spadá do poslední čtvrtiny 7. a 8. století a nasvědčuje o přítomnosti společenské elity. Vystaveny jsou vysoké popelnice zdobené několikanásobnou vlnicí ze žárové nekropole v Šafově. Ve Znojmě-Hradišti vzniklo důležité hospodářské a náboženské středisko včele s knížetem již ve starohradištním období a zejména pak v době rozkvětu Velkomoravské říše. Většinu vystavených artefaktů však tvoří až nálezy z mladohradištního pohřebiště: bronzové nebo postříbřené esovité záušnice jako charakteristický ženský šperk, stříbrný splétaný prsten, denáry znojemského údělníka Lutolda (1092-1112?) a keramikou z okolních sídlišť (Mašovice) aj. Expozice končí ukázkami středověké keramiky a železných předmětů zvláště z historického jádra Znojma.
Archeologické sbírky v expozici ,,Archeologie na Znojemsku" v bývalém minoritském klášteře ve Znojmě, ul. Přemyslovců 6/8, jsou prezentovány jako tzv. přístupný depozitář. Jsou sice umístěny ve vitrínách z počátku 60. let 20. století. Široký výběr unikátů a ucelených souborů prezentovaných v časové posloupnosti však umožňuje výborné podmínky pro studium materiální kultury pravěku, rané doby dějinné až středověku Moravy. Další část archeologických sbírek se nachází v expozici ,,Z dějin Znojemska" na znojemském hradě. V době, kdy bylo Městské muzeum v Moravském Krumlově pobočkou JMM ve Znojmě (do r. 1992), jsme vypracovali expozici ,,Pravěk Moravskokrumlovska" (1979).
Archeolog:
Mgr. Alena Hrbáčková
Dokumentátor: Rostislav Hetflaiš
