AktuálněVýstavyExpozicePřednáškyMédiaObjektyMuzeumDigitalizaceFotogalerieVstupnéKontaktOdkazy Zakázky
 

Z DĚJIN ZNOJEMSKA
Stálá expozice - Znojemský hrad

V letech 1994 - 1995 Jihomoravské muzeum ve Znojmě vybudovalo v prostorách znojemského hradu novou historickou expozici "Z dějin Znojemska".

Přízemí:

Archeologie Znojemska. Bohatý dokumentační materiál ke všem pravěkým kulturám dokládá dávné osídlení znojemského regionu. Významné jsou kamenné paleolitické nástroje, neolitická keramika, mezi níž vynikají doklady kultury s moravskou malovanou keramikou, i eneolitické kultury se šoůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů. Dobu bronzovou reprezentují zejména depoty bronzových hřiven, šperky, zbraně, ale i nálezy z rozsáhlých nekropolí kultury popelnicových polí. Kovové nástroje a zemědělské nářadí charakterizují dobu železnou. Ojedinělé nálezy jsou z doby keltského osídlení. Snímky letecké archeologické prospekce, k  jejímž průkopníkům v bývalém československu znojemské muzeum patří, odhalují mj. linii římských vojenských pevností, zasahující na řece Dyji až k Hrušovanům n. J. Nemůže chybět ani velkomoravské období s významnou lokalitou Znojmo - Hradiště. Expozice připomíná významné archeology Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce i současný stav a metody výzkumu.


exponáty a historie Rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny
,
národní kulturní památka. Exponáty přibližují unikátní památku přemyslovského hradu a symbol naší státnosti. Podávají informace o historii stavby, restaurování maleb a různých metodách vědeckého výzkumu. Ve faximilii je prezentován výsek freskové výzdoby a nechybí ani kopie tzv. datačního nápisu, který objevil v roce 1949 restaurátor Fantišek Fišer, model rotundy s pohledem do jejího interiéru. Expozici doplouje videofilm s výkladem složité ikonografie maleb.


Doba Přemyslovců a Lucemburků
seznamuje s podobou středověkého města a vývojem znojemského hradu. K nejvýznamnějším exponátům zde patří ražby znojemských mincí, faximile listiny krále Přemysla Otakara I., kterou v roce 1226 povýšil Znojmo na královské město a kopie nejcennějších sbírkových předmětů muzea vůbec, Madony Znojemské ze 30. let 14. století a tzv. Znojemské Libuše. Jinde nedostupné jsou iluminace rukopisu Cursus sanctae Mariae z doby počátků louckého kláštera, jehož originál se nachází v newyorské knihovně v USA.

Od Jiřího z Poděbrad po Jagellonce, je věnován době pozdní gotiky a renesance, která významně poznamenala Znojmo, jak mj. připomíná model radniční věže, stavěné od roku 1447 Mikulášem ze Sedlešovic. Jsou zde rovněž zastoupeny ukázky uměleckých děl z oblasti malířství, sochařství i uměleckého řemesla ve faksimiliích i originálech. Nejcennějšími exponáty jsou zde truhla na mešní roucha z počátku 16. století z Hnánic a tisky z tiskárny louckého kláštera z doby působení opata Freytaga z čepirohu. Expozici doplouje obrazový materiál, informující o vývoji renesanční architektury Znojma.

Deblínská kaple. Sakrální prostor půdorysně shodný s původní středověkou hradní kaplí slouží prezentaci umění znojemských chrámů. Vedle pozdně gotické Piety, barokních plastik světců a části Křížové cesty od neznámého malíře z jižní Moravy z poloviny 18. století, jsou zde vystaveny bohoslužebné předměty (monstrance, kalichy, relikviáře, roucha, funerální symboliky apod.) vysoké úrovně uměleckořemeslného zpracování.

Neklidná doba připomíná období třicetileté války portrétem Raduita de Souches, úspěšného obránce města Brna před švédskými vojsky a pozdějšího majitele panství Jevišovice u Znojma, i následnou rekatolizaci českých zemí, symbolizovanou portrétem znojemského jezuity Edera od Františka Kautského z roku 1735. Charakter doby dokreslují zbraně z třicetileté války a plán městského opevnění. Zajímavým exponátem je kožené pouzdro od monstrance svatomikulášského kostela, kterou museli znojemští měš?ané vydat v roce 1645 v rámci kontribuce švédům.

Doba řemesel. Exponáty dokumentují dovednost znojemských řemeslníků. Najdeme zde nástroje a výrobky bednářů, stolařů, pekařů a perníkářů, hrnčířů, kovářů, zámečníků, připomenuto je vinařství. řada exponátů se vztahuje k řemeslnickým cechům: cechovní paramenty, truhlice, poháry a pokladnice. Zajímavé jsou lékařské a lékárnické nástroje a potřeby. V části sálu je instalován nábytek, který charakterizuje životní styl doby baroka. Jedním z jeho typických projevů v  interiéru je obrazová paneláž. Mezi pozoruhodné obrazy paneláže zde patří Krajina v bouři rakouského malíře Antona Faistenbergera a Panna Maria s Ježíškem od Eliáše Hauptnera.

Doba reforem evokuje v náznaku interiéru životní styl rokoka a klasicismu. Ve vitrinách je připomenuta činnost znojemské Svobodovy tiskárny, včetně císařského patentu Karla VI. J. V. Svobodovi, a rozsáhlá a umělecky prestižní přestavba premonstrátského kláštera v Louce, která patří mezi nejzávažnější počiny pozdně barokního umění na Moravě. K divácky atraktivním patří exponáty vztahující se k hrdelnímu soudnictví a tortuře, která byla zrušena josefínskými reformami.

Vznik občanské společnosti. Historickým mezníkem tohoto procesu je revoluce roku 1848, zde mj. dokumentovaná předměty znojemské Národní gardy. K nejcennějším exponátům patří prapor znojemské Národní gardy, dar znojemských paní a dívek z roku 1848. Jiné expoáty dokumentují život a dílo spisovatele Charlese Sealsfielda - Karla Postla, rodáka z nedalekých Popic. Jsou mezi nimi i jeho osobní předměty a návrhy Sealsfieldových pomníků od sochařů Kaspara Zumbusche a Johanna Kalmsteinera. Náznak dobového interiéru v empírovém stylu je doplněn sbírkou skla, porcelánu a obrazy Svítání od J. C. Gogelse a Pohled na Znojmo italského malíře Giovanniho Monsorna z roku 1822. Pro muzeum jsou významné portréty prarodičů jeho velkého příznivce a mecenáše, barona Maxe Mayera z Ahrdorfu.

Doba spolků je věnován činnosti české Znojemské besedy a Německého občanského spolku, připomíná stavební rozmach města, jeho divadelní a hudební život, včetně praporu hudebního spolku z roku 1862, rozvoj znojemského knihtisku i významné rodáky - umělce, malíře Emanuela Krescence Lišku a spisovatelku Růženu Svobodovou. Součástí jsou i charakteristické sbírkové předměty z doby prvních let existence znojemského městského muzea. životní styl je charakterizován v náznaku interiéru ve slohu biedermeieru, v němž mimo sbírky skla stojí za pozornost obrazy Pohled na Svatováclavskou kapli Matěje Adolfa Charlemonta a Portrét pana Ditmara s dcerami, otce majitele znojemské keramické továrny, od Carla Engelmanna.

 

Uniforma ve službách mocnářství je umístěn v prostorách původní gotické hradní věže a připomíná vojenskou éru louckého kláštera, především dobu, kdy zde byla umístěna c. k. ženijní akademie. Dominantním exponátem je model válečné lodi, která sloužila jako učební pomůcka frekventantům Akademie. Místnost doploují obrazy Alexandra Pocka s vojenskou tématikou.

Sály v 1. patře

Znojemská keramika. Zde je vystavována reprezentativní kolekce z produkce znojemských keramických dílen K. Sitka, M. Slowaka, A. Klammertha, R. Ditmara i c. k. Odborné školy pro keramický průmysl ve Znojmě (1872 - 1922), která významně ovlivoovala i produkci vídeoskou a z jejíchž žáků vzešla řada významných výtvarných umělců.

Znojemští ostrostřelci. Ostrostřelecké terče s významnou ikonografickou hodnotou, pušky - terčovnice, z nichž některé jsou výrobky znojemských puškařů, prapor ostrostřeleckého spolku a další exponáty dokumentují tradici ostrostřelců, která ve Znojmě sahá hluboko do středověku.

Pokoj s iluzivní malbou, která byla zhotovena při příležitosti konání Zemské a jubilejní krajinské výstavy ve Znojmě v roce 1927, jejíž část byla umístěna v interiérech hradu. Jejím autorem je místní dekoratér Otto Trauer. Malba představuje iluzivní průhledy do krajiny ve Znojmě a okolí: horní sady s pomníkem Ch. Sealsfielda, údolí řeky Dyje nad Znojmem a znojemské sady vytvořené v  místech zasypaných hradebních příkopů počátkem 19. století. V sále je vystaven pseudobarokní nábytkový soubor.

Salonek s iluzivní malbou. Při téže příležitosti vznikly iluzivní malby znojemských památek - radniční věže, rotundy, hradu i blízkého hradu Hardegg na rakousko-české hranici. I zde je místnost vybavena stylovým nábytkem.

Napoleon ve Znojmě. V předsálí dominuje basreliéf "Návrat domů", raná práce znojemského rodáka a profesora berlínské Akademie, sochaře Hugo Lederera, symbolizující ústup Napoleonovy armády z Ruska v roce 1812. Na stěnách jsou umístěny originální grafiky zachycující výjevy z napoleonských válek. Průhled do expozice černá kuchyně je připomínkou staré muzejní instalace. V následující místnosti jsou památky na rok 1809, kdy byla pod Znojmem svedena prudká bitva mezi Francouzi a Rakušany. Zajímavé jsou nálezy z bojiště, výbava vojenského ranhojiče a zbraně a součásti výstroje vojáků z dob napoleonských válek. Střelecké terče znázoroují události z této doby - záchranu obyvatel Starého šaldorfa před rozvodněnou Dyjí v roce 1799 ruskými kozáky a znojemskou domobranu bránící město před Francouzi v roce 1809.

Plukovník Karel Kopal. Zde jsou soustředěny památky na jednoho z tvůrců vítězství maršála Radeckého v bitvách roku 1848 u Santa Lucie a Vicenzy na Monte Berico v Itálii, který pocházel z nedalekých Ctidružic. Je mezi nimi i model pomníku bohyně Niké od vídeoského sochaře Antona Fernkorna, který byl ve Znojmě na Kopalovu poctu v roce 1853 vztyčen a dodnes stojí na nynějším nám. Komenského.

Lovecké zbraně s vynikajícími ukázkami řemeslné a umělecké práce puškařů, doplněné prachovnicemi, loveckými tesáky, kleštemi na lití střel a obrazy Ferdinanda Bieglera.

Sály v  levém křídle přízemí

Znojemská kamenina - rozšíření expozice v prvním patře.Expozici doploují romantické malby Krajina u Salzburku malíře Josepha Carla Cogelse a Krajina s hradem pražského rodáka Hugo Ullíka.

Císařský sál obsahuje portrétní galerii habsburských panovníků, která do konce 19. století zdobila velký sněmovní sál znojemské radnice. Portréty byly vytvářeny pravděpodobně od počátku 17. do poloviny 18. století malíři, jejichž jména nejsou dosud známa. Další portréty zobrazují církevní hodnostáře z rakousko-německého šlechtického rodu hrabat Schönnbornů. Ikonograficky cenná je veduta města Znojma z roku 1688, která zachycuje město po velké morové epidemii v roce 1680.

Nádvoří hradu

Lapidárium. Expozice v bývalé hradní konírně obsahuje výběr fragmentů kamenické výzdoby ze zrušených znojemských staveb církevního i světského charakteru. Mezi unikáty se řadí část polopilíře z raně gotické výstavby kláštra v Louce, pozdně gotické vřetenové schodiště, přenesené sem z domu ve Velké Michalské ulici a tympanony s figurálními motivy ze zaniklých renesančních domů. Expozici doploují ukázky barokní kamenné skulptury.

Podzemí se nachází v místech zbouraného gotického paláce. Schodištěm v gotické věži se sestupuje do třech klenutých sálů, odkud pokračuje chodba k románské cisterně na vodu. Hluboká románská šachta ústí do zásobárny ledu, vytesané do skalního masivu. Barokní chodbou je prostor propojen se sálem, zaklenutým na dva mohutné pilíře. V nároží sálu je odkryta archeologická sonda se zbytky základů gotických staveb, prostoru dominuje kládový vinný lis z konce 18. století. Ze sálu rovněž pokračují další podzemní chodby (nepřístupné), které se v předhradí napojovaly na labyrint znojemského podzemí, sloužily rovněž jako tajné východy z hradu.

Hradní restaurace