GEOLOGIE

Pracoviště geologie
Neživá příroda je součástí sbírek a expozic znojemského muzea od jeho samého počátku. Poprvé se tak stalo roku 1879, tedy pouhý rok po založení muzea. Tehdy zde byly vystaveny minerály a kopie velkých drahokamů zapůjčené firmou dr. Egera z Vídně. Od chvíle vzniku muzea byly ve sbírkách soustřeiovány nálezy charakterizující pestrou geologickou stavbu širšího regionu v níž se uplatoují dílčí jednotky krystalinika českého masívu (moravské moldanubikum, dyjská klenba moravika, dyjský masív, brněnský masív, krhovické krystalinikum, krystalinikum miroslavské hrástě) a dále sedimenty mladšího paleozoika, neogénu a kvartéru.
O skladbě původních geologických sbírek, které poškodilo několikeré stěhování muzea, především však válečné události, existují jen dílčí informace v dobových výstavních katalozích a inventárních soupisech. První datované nálezy uložené v současných geologických sbírkách pochází z 50. let minulého století. Když bylo v roce 1968 odborně obsazeno geologické pracoviště (prvním geologem Jihomoravského muzea byla RNDr. Libuše Písaříčková) byly sbírky rozděleny do tří základních sbírkových řad: sbírka mineralogická (položky inventáře jsou označeny indexy Ga), sbírka petrografická (Gb) a sbírka zkamenělin (Gc). Až od roku 1973 je nově vedenou součástí geologických sbírek kolekce vltavínů (obsahuje i další tektity) značená indexem Gv. V letech 1980 až 1982 byl geologem a správcem geologických sbírek Ing. Jiří Priegelhof. Od roku 1982 tuto práci vykonává Mgr. Jaroslav šmerda.
Základním úkolem pracoviště je registrace geologických jevů, zásahů do geologického prostředí v regionu a jejich hmotná dokumentace. Tato činnost se opírá o spolupráci s orgány státní správy, stavebními a těžebními firmami a širší veřejností. Kromě dokumentace odkryvů jsou prováděny záchranné paleontologické výzkumy a výzkumy zaměřené na poznání výskytů vltavínů na Znojemsku.

Sbírka minerálů
(k 15.11. 2003 obsahovala 2 318 evidovaných položek)
Ačkoliv starší část sbírky, koncipované původně jako ukázka mineralogického systému obsahuje často kvalitní ukázky nerostů z klasických světových naleziš?, její podstatnou částí je dokladový materiál z širšího regionu. V této části sbírek jsou mimo jiné soustředěny ukázky kdysi těžených nerostných surovin z naleziš? jihovýchodní části českomoravské vrchoviny. Rudami barevných kovů je tak např. dokumentována těžba v jihlavském a jemnickém revíru. Vzorky limonitových a magnetitových rud dokumentují existenci těžby a zpracovávání železa v regionu (Citonice, Kordula, Mramotice, Plaveč, Přímětice, Rešice, Slatina u Jevišovic, Újezd, Višoové, Vranov nad Dyjí, Znojmo aj.). Podobně je ve sbírce zařazena surovina z několika grafitových ložisek, kaolínové jíly a další nerudy. Významně jsou ve sbírce zastoupeny křemenné hmoty (opály, chalcedony, rohovce) z reziduí krystalinika, případně z rozplaveného mezozoika nebo z třetihorních usazenin. Tato část sbírky je použitelná pro stanovení provenience archeologických nálezů (štípaná industrie).

Sbírka hornin
(k 15.11. 2003 obsahovala 1439 položek)
V petrografické sbírce převládá materiál dokumentující horninovou náplo dílčích jednotek krystalinika českého masívu. Jádrem sbírky je kolekce formátovaných vzorků hornin, kterou ve 30. letech minulého století sestavil O. Tomaschek, řídící učitel z Vranova nad Dyjí. Její součástí jsou cenné ukázky vyvřelých a přeměněných hornin z dnes již neexistujících odkryvů. Systematicky doploovaná sbírka je zdrojem informací pro studium chemizmu metamorfních procesů a zdrojem informací o dynamických změnách v okrajových oblastech českého masívu. Z metamorfitů jsou v muzejní sbírce nejpočetněji zastoupeny různé typy rul (orto- i para-), amfibolity, granulity, mramory, skarny a erlány. Z vyvřelin jsou zastoupeny především granitoidy a jejich žilný doprovod (aplity a pegmatity). Součástí sbírky jsou také horniny pokryvných útvarů - sedimenty devonu, permokarbonu, neogénu a kvartéru. Přírodní skla (kromě tektitů, ty jsou v samostatní sbírce) a horniny impaktních kráterů jsou jednou z dalších kolekcí petrografické sbírky.

Sbírka zkamenělin
(k 15.11. 2003 obsahovala 913 položek, tj. cca 20 tisíc kusů)
Nejpočetnější kolekci paleontologické sbírky představuje měkkýší fauna jihomoravských třetihor (gastropoda a bivalvia). Nálezy dokumentují vývoj širší oblasti a rozsah záplavy během mořských transgresí v období eggenburg – spodní baden, kdy se formovala karpatská předhlubeo a vídeoská pánev. Od východu k západu (lokality Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín, Jaroslavice, Slup, Ječmeniště, Tvořihráz, Přímětice, Znojmo, šatov) zasahovaly mořské záplavy četnými zálivy hluboko do českého masívu (Hostim, Nové Syrovice). Z území jsou doloženy také vzácné nálezy fosilních zvířat (např. obratlovci). Také neogenní flóru reprezentují nálezy ze Znojma, Hrušovan nad Jevišovkou, šatova, Ječmeniště a z dalších lokalit. Ukázky permokarbonské flóry pochází z jižního cípu Boskovické brázdy (Moravsko-krumlovsko).

Sbírka tektitů
(k 15.11. 2003 měla 513 evidovaných položek)
Základem sbírky je kolekce moravských vltavínů zakoupená v roce 1973 od sběratele R. Rychlíka (431 kusů). Dary a nákupem byla postupně doplněna o další ukázky z rodiny tektitů. Kromě moravských vltavínů jsou ve sbírce od roku 1996 zastoupeny také tektity z Austrálie, Filipín, Kazachstánu, Vietnamu a z Thajska. O rozšíření původního souboru se tehdy zasloužili svými dary účastníci 7. konference o vltavínech, kterou uspořádalo ve dnech 17. až 19. září na znojemském hradě Jihomoravské muzeum. Sbírka obsahuje největší veřejně přístupný soubor vltavínů ze znojemské podoblasti.

Výzkumná a dokumentační činnost
Zájmy geologického pracoviště jsou dlouhodobé a souvisí s existujícími sbírkami minerálů, hornin, zkamenělin a tektitů i s jejich doploováním a rozšiřováním. K tomu slouží vlastní činnost v terénu zaměřená na:
- výzkum a dokumentaci příležitostných odkryvů vzniklých při stavební činnosti nebo jako důsledek erozních jevů v regionálně geologických jednotkách českého masívu a karpatské předhlubně (výkopy, rokle, nátrže);
- dokumentace dobývacích prostorů na lokalitách s probíhající, zastavenou, resp. obnovovanou těžbou nerostných surovin (hliníky, pískovny; štěrkovny, kamenolomy, štoly, aj.)
- dokumentace a monitoring významných geologických jevů v regionu (drobná tektonika, kontaktní jevy, skalní řícení, větrná a vodní eroze aj.)
- zvláštní zřetel je věnován dokumentaci mineralogických lokalit, oblastem s nálezy rostlinných zkamenělin (permokarbon v okolí Moravského Krumlova) a paleontologickým lokalitám v karpatské předhlubni
- na geologickém pracovišti je dále veden registr kamenných článků nemovitých kulturních památek a registr horninových výskytů, které poskytly materiál na výrobu kamenných fragmentů

Kontaktujte nás, máte-li:
- zájem rozdělit se o radost z nálezu, který jste učinili na Znojemsku (zajímavý minerál, hornina, zkamenělina, vltavín)
- sbírku minerálů, hornin či zkamenělin a nevíte si s ní rady. Jihomoravské muzeum má určitě prostředky na nákup sbírek, případně můžeme poradit, jak se sbírkou nejlépe naložit
- zájem o provedení přednášky nebo terénní exkurze
- informace o významných geologických a atmosférických jevech, které jste na Znojemsku zaregistrovali (řícení skal, zemětřesení, vodní a větrná eroze, záplavy, kulový blesk, větrná smršť aj.)

Kurátor sbírky: Mgr. Jaroslav Šmerda
Telefon: 515 282 231