Z historie pracoviště
Pracoviště zoologie vzniklo v JMM v souvislosti se založením přírodovědného oddělení v roce 1968. V 70. a počátkem 80. let zde působili entomolog RNDr. Josef R. Winkler a prom. biol. Iva ševčíková-Zapletalová. Od roku 1973 byl zdejším odborným pracovníkem pan Otakar Oulehla, po jeho smrti zde v roce 1993 krátce působil Ing. Zdeněk Mráček, CSc. Od roku 1994 zastává místo zoologa RNDr. Antonín Reiter, Ph.D.

Sbírky
Zoologické sbírky muzea jsou poměrně rozsáhlé, obsahují více než 7 000 inventárních čísel představujících cca 44 000 preparátů živočichů. Asi čtvrtina z tohoto množství jsou preparáty s dobou vzniku od přelomu 19. a 20. století do 30. let 20. století (zejména sbírky motýlů, brouků a dermoplastické preparáty ptáků), které byly muzeu předány po konfiskaci majetku v souvislosti s poválečným odsunem německých obyvatel regionu. Další část sbírek vznikla vlastní činností při dokumentaci regionu, v menší míře i dary a nákupy od soukromých sběratelů, škol a dalších institucí.

Současná struktura sbírkového fondu
Sbírkový fond je evidenčně rozdělen na podsbírku entomologickou a podsbírku zoologickou.

Entomologická podsbírka není podrobněji členěna dle systematických skupin. Původně (do roku 1999) ji tvořilo přes 1 900 inventárních čísel která obsahovala asi 30 000 exemplářů hmyzu. Momentálně probíhá rozsáhlá rekonstrukce sbírkového materiálu brouků, následovat bude též rekonstrukce části obsahující motýly. V rámci této rekonstrukce došlo ke zrušení staré nevyhovující evidence a je průběžně zaváděna nová. Ke konci roku 2003 obsahuje celkem 405 inventárních čísel zahrnujících více než 37 500 dokladových exemplářů.
Základem sbírky jsou historické sběry brouků a motýlů, jejichž hodnota dosud není zcela doceněna, nebo? se zde prolínají významné regionální dokladové sběry se systematicky zaměřenými kolekcemi z mnohem širšího regionu (palearkt) a s množstvím materiálu bez lokalizace a datace. Od roku 1997 probíhají taxonomické revize jednotlivých čeledí. Do současnosti jsou takto revidovány významné čeledi Carabidae s. l., Dytiscidae, Hydrophilidae, Silphidae, Catopidae, Scarabeidae, Lucanidae, Buprestidae, Elateridae, Cantharidae, Dermestidae, Anobiidae, Ptinidae, Cleridae, Malachiidae, Coccinellidae, Meloidae, Tenebrionidae, Cerambycidae, Curculionidae a řada dalších druhově méně bohatých skupin. Význam sbírky dokumentují např. již publikované preparáty Gymnopleurus geoffroyi (Coleoptera: Scarabeidae) redeterminované při taxonomické revizi a představující první doklady o historickém výskytu druhu v čR (Král 1996; Klapalekiana, 32:158), zjištěny byly mnohé druhy dnes mimořádně vzácné či vyhynulé v regionu i v celé čR. Rekonstruovaná část sbírky je též nově doploována současným materiálem. Ten je získáván vlastním sběrem (zejména čeledi Scarabaeidae a Dytiscidae) a dále též dary a nákupy od amatérských i profesionálních entomologů (zejména J. Hájek, Z. Kraus, J. Růžička, M. škorpík). Sběry motýlů byly nověji doploovány jen sporadicky (P. Vítek), s výraznějším rozvojem této části sbírky se počítá po její rekonstrukci, která bude zahájena po ukončení prací na staré sbírce brouků. Rozsáhlou (cca 19 000 exemlpářů) a cennou částí sbírky je dokladová kolekce řádu Diptera, především čeledí Syrphidae a Dolichopodidae, v menší míře také Asilidae, Bombyllidae, Conopidae, Rhagionidae, Stratiomyidae a Tabanidae, která systematicky mapuje výskyt těchto skupin v povodí Jevišovky a Dyje v 70. - 90. letech 20. století. Autorem sbírky je znojemský amatér pan Tomáš Gregor. Z ostatních řádů jsou ve sbírce jen několika desítkami exemplářů zastoupeny vážky (Odonata) a ploštice (Heteroptera).

Zoologická podsbírka zahrnuje exempláře obratlovců a několika skupin bezobratlých. Ze zastoupených taxonomických skupin je nejméně rozsáhlý materiál korýšů. Obsahuje několik desítek dokladových exemplářů raků (Decapoda), v posledních letech byl rozšířen o desítky cenných dokladových preparátů listonohých korýšů a škeblovek. Rozsáhlejší (cca 550 položek) je kolekce lastur, ulit a tekutinových preparátů měkkýšů, dokumentačně jsou významné především doklady výskytu velkých mlžů (Anodonta, Unio) a některých teplomilných plžů (Zebrina detrita). Nejrozsáhlejší je materiál obratlovců, čítající cca 6 000 položek. Obsahuje dermoplastické preparáty ptáků a savců, z nichž některé mají značnou dokumentační hodnotu (např. jeden z mála dokladovaných exemplářů dropa malého zaznamenaných v čR po 2. světové válce). Dále jsou v ní formou tekutinových preparátů uloženy dokladové exempláře ryb, obojživelníků, plazů a savců. V současnosti se v souvislosti s prováděnou výzkumnou činností nejvíce rozrůstají právě dokladové sběry savců a ryb, postupně je rozšiřován také počet dermoplastických preparátů majících mimo hodnoty dokumentační také výstavní a expoziční využití.

Expozice a výstavy
V současné době nemá JMM stálou expozici živé přírody a její pořízení je jedním z nejdůležitějších prezentačních záměrů muzea v nejbližších letech. Momentálně již existuje podrobný scénář a prostorová studie expozice. Vlastní výroba a instalace nové expozice bude zahájena v roce 2004, otevření je plánováno přibližně do roku 2006 v závislosti na finančních možnostech muzea. Z krátkodobých výstavních projektů posledních let stojí za zmínku především výstava dokumentující východiska a cíle probíhající rekonstrukce entomologické sbírky, která se uskutečnila na přelomu let 2002 a 2003. Dalším připravovaným výstavním projektem je vzpomínka na významného regionálního přírodovědce a někdejšího ředitele muzea pana Dr. Vratislava Drlíka – tato výstava je připravována na jaro 2005.

Výzkum a dokumentace regionu
Pracoviště zoologie vyvíjí rozsáhlou výzkumnou činnost zaměřenou především na obratlovce regionu. Prováděné výzkumy mají jednak charakter primárních faunistických inventarizací, jednak také biomonitoringu ochranářsky významných skupin. V posledních letech byly tyto výzkumy dotovány grantovými projekty Ministerstva životního prostředí české republiky a Ministerstva kultury české republiky. Územně pokrývají zejména Národní park Podyjí, v letech 1994–1996 byly soustředěny na navržené chráněné území Meandry Dyje a jeho okolí (mezi obcemi Krhovice a Jaroslavice). V letech 1997–1999 se soustředily na tok a povodí řek Jevišovka a Rokytná. Poté byly zaměřeny na jednotlivé zajímavé lokality zaregistrované při předchozích plošných průzkumech, nadále se jedná především o lokality vodní a mokřadní. Systematicky se výzkumy zaměřují především na netopýry (monitoring zimních a letních úkrytů, odchyty do sítí a výzkumy ultrasonickým detektorem), drobné zemní savce (faunistické výzkumy sledující zoogeografické vztahy českomoravské vysočiny a moravských úvalů), obojživelníky a plazy (zajména faunistika, v NP Podyjí i monitoring významnějších lokalit). Od roku 2000 jsou systematicky sledovány i některé skupiny vodních bezobratlých, zejména velcí korýši periodických vod a vodní brouci. Organizačně se pracoviště podílí také na rozsáhlém výzkumu rybí obsádky v toku Dyje a v povodích Jevišovky a Rokytné. Mimo projektů, které jsou v JMM přímo organizovány a vyhodnocovány, se pracoviště podílí sběrem dat i na dalších mapovacích či monitorovacích studiích pokrývajících území čR. V posledních letech to byla např. účast na mapování hnízdního rozšíření ptáků 2001–2003, projekt "Pavouci v domech a na domech" zahájený v roce 2002 a shromažiování faunistických dat pro Atlas rozšíření savců v české republice vydávaný Národním muzeem Praha. Na prováděných výzkumných aktivitách spolupracuje zejména s katedrou zoologie přírodovědecké fakulty UK Praha, se Správou NP Podyjí, s OžPZ KÚ Jihomoravského kraje, s Agenturou ochrany přírody a krajiny čR, s českou společností pro ochranu netopýrů, s Národním muzeem Praha, se Západomoravským muzeem v Třebíči a s dalšími odbornými organizacemi.

V letech 2001–2003 se časově nejnáročnější výzkumnou aktivitou pracoviště stala spolupráce na vytváření podkladů pro sí? chráněných území evropského významu NATURA2000. Ve spolupráci s pracovištěm botaniky probíhalo mapování biotopů v několika částech regionu, prováděn byl též sběr dat o jednotlivých druzích živočichů obsažených v příloze II směrnice č. 92-43-EEC, jejich vyhodnocení a konzultace k navrhovaným SAC územním pro některé z těchto druhů na území jihozápadní Moravy. Více informací o tomto projektu, včetně některých výsledků a zajímavých objevů, naleznete zde. Výsledkem výzkumu a dokumentace regionu je celá řada publikovaných i nepublikovaných pramenů, poskytujících originální informace o jeho fauně. Za nejvýznamnější považujeme tyto:

ANDREAS M., REITER A., BENDA P. & ZUKAL J., 2001: Výzkum potravní ekologie společenstva netopýrů na lokalitě Ledové sluje v Národním parku Podyjí. Thayensia 4: 5–18.

HANÁK V., REITER A. & BENDA P., 1996: Přehled obratlovců Ledových slují. Pp.: 141–160. In: GRUNA B. & REITER A. (eds.): Výzkum lokality Ledové sluje u Vranova nad Dyjí. Příroda, sborník prací z ochrany přírody 3. AOPK čR, Praha. 163 pp.

KřÍžEK J., šVÁTORA M. & REITER A., 2000: Ichtyofauna řeky Jevišovky. Pp.: 157–160. In: Mikešová J. (ed.): Sborník referátů ze IV. české ichtyologické konference. Vodoany, 10.–12. 5. 2000. ÚRH Vodoany, 281 pp.

REITER A. 1996: Lynx (Lynx lynx) in the Podyjí National Park. Pp.: 51–57. In: KOUBEK P. & čERVENÝ J. (eds.): Lynx in the Czech and Slovak Republics. Acta Scientiarum Naturalium Academiae Scientiarum Bohemicae Brno 30 (3), 76 pp.

REITER A., 1998: Poškozuje kroužkování netopýry? Vespertilio 3: 101–110.

REITER A., 2001: Srovnání rozšíření obratlovců v oblasti středního toku Dyje (Národní park Podyjí) s povodím řek Jevišovky a Rokytné. Thayensia 4: 117–144.

REITER A., 2001: Stav poznání fauny obratlovců v Národním parku Podyjí. Thayensia 5: 103–115.

REITER A., 2002: Rozšíření a stanoviště vybraných druhů obratlovců na rozhraní dvou biogeografických regionů (jihozápadní Morava). Doktorská disertační práce. Katedra zoologie PřF UK Praha.528 pp.

REITER A. & HANÁK V., 2000: Obojživelníci Národního parku Podyjí. Thayensia 3: 75–146.

REITER A., HANÁK V., BENDA P. & BARčIOVÁ L., 2001: Zimoviště netopýrů na Jihozápadní Moravě. Vespertilio 5: 209–251.

REITER A., HANÁK V., BENDA P. & OBUCH J. (1997): Savci Národního parku Podyjí. Lynx, n. s. 28: 5–141.

šVÁTORA M., KřÍžEK J. & REITER A., 2000: Fish assemblage of the upper part of the River Dyje- Bílý Kříž. Pp.: 161–164. In: LUSK S. & HALAčKA K. (eds.): Biodiverzita ichtyofauny čR (III), materiály z konference, Brno 8. 11. 1999. ÚBO Brno, 204 pp.

Výchovná a vzdělávací činnost
Mimo podílu na pravidelném přednáškovém cyklu muzea se pracoviště podílí na organizaci odborných terénních exkurzí studentů katedry zoologie PřF UK, a to jak přednáškovou činností, tak i spoluúčastí při práci v terénu. Podobným způsobem je rozvíjena spolupráce s Ekologickým klubem mateřských škol. Dalším okruhem činnosti je vedení odborně zaměřených exkurzí v NP Podyjí.

Nabídka možností navázání nových kontaktů
zejména pro regionální vzdělávací instituce nabízíme možnost seznámení s výsledky vlastní výzkumné činnosti a s aktuálním stavem znalostí o jednotlivých skupinách obratlovců v regionu formou přednášek a seminářů pro odborně zaměřené skupiny jsme schopni zajistit či sprostředkovat zoologicky orientované exkurze na území NP Podyjí i na další významné lokality okresu uvítáme spolupráci amatérských i profesionálních zoologů pracujících či plánujících práci v regionu, především nabízíme možnost studia dokladového materiálu a řady publikovaných i nepublikovaných informačních pramenů uvítáme nabídky na zpracování taxonomických revizí motýlů a brouků (zvláště čeledi Chrysomelidae a dalších čeledí, které nebyly dosud zpracovány – viz "Současná struktura sbírkového fondu") v našich sbírkách uvítáme nabídky na darování či odprodej sbírek zaměřených na systematickou dokumentaci bezobratlých či obratlovců jihozápadní Moravy v souvislosti s připravovanou expozicí živé přírody uvítáme nabídky na odprodej (darování) dokladových dermoplastických preparátů ptáků a savců regionu použitelných pro expoziční účely, případně také předání zachovalých uhynulých jedinců ptáků a savců vhodných k preparaci do expozice